OSNOVY KURZŮ – VÝUKOVÉ PROGRAMY

Všechny přednášky provázejí praktická cvičení pod vedením kvalifikovaných lektorů
a pruběžné práce na vlastním videofilmu, který bude hodnocen jako absolventský film.
Rozsah studia je celkem 240 vyučovacích hodin v délce 50 minut rozdělených na 12 bloků.
Do časového rozvrhu výukového programu nejsou zahrnuty domácí práce
na literární přípravě a natáčení vlastního videofilmu v domácím prostředí.

Výukový program číslo 1: Teoretické základy, historie a vývoj filmu a videotechniky
Stručná znalost historie filmu v souvislosti s vývojem techniky ozřejmí posluchačům vývoj výrazových prostředků filmového umění a jejich soudobé vyjadřovací možnosti. Bez této znalosti posluchač nepochopí další zákonitosti filmové řeči a střihové skladby, které by měl využívat ve vlastní tvorbě. Na film se musí naučit dívat nejen jako na dramatický celek.

• Vývoj filmu a filmové techniky v souvislosti s vývojem výrazových prostředků filmové řeči.

• Nástup videotechniky a její uplatnění umožňující rozvoj vyjadřovacích schopností filmu.

• Nové možnosti a posun vývoje výrazových prostředků filmu zásluhou digitálních technologií.

• Praktické ukázky a ověření si možností nových technologií.

Výukový program číslo 2: Literární příprava natáčení
Život občas přináší překvapení, která nelze předvídat ani v nejlepším scénáři. Přesto je literární příprava důležitá. Dodá základní informace nutné pro natáčení a umožní správnou volbu potřebné techniky.
Pak již nečekané tolik nepřekvapí. U koncipovaného dokumentu, hudebního video-klipu, reklamy či jiného video-filmu vyráběného na zakázku,
je literární příprava nezbytná nejen pro autora, ale i pro zadavatele zakázky. Je zároveň důležitým podkladem pro vypracování rozpočtu budoucího filmu.

• Téma, námět, žánr a specifika přístupu.

• Scénář literární a technický podle žánru a potřeby. Případy natáčení bez scénáře.

• Další formy literární přípravy před natáčením.

• Dramaturgická stavba filmového scénáře ve vymezeném filmovém času.

• Komentář jako specifický literární útvar.

• Praktické literární cvičení jako příprava k realizaci vlastního filmu v rámci výuky.

Výukový program číslo 3: Odborná a ekonomická příprava natáčení
Marketing a management je součástí práce každého filmaře, který má zájem uplatnit své schopnosti a nabyté znalosti na širokém filmovém trhu. Možnosti uplatnění se výrazně rozšířily s nástupem digitální videotechniky. Proto schopnost vypracovat fundované ekonomické podklady natáčení a kvalifikovaná odborná příprava má výrazný vliv na výsledný film a také zvyšuje pravděpodobnost pro získání filmové zakázky.

• Propočet výrobních nákladů, možnosti obchodní nabídky a poptávky, průzkum trhu.

• K čemu je odborná a literární příprava nutná.

• Výběr odborných podkladů k filmu a spolupráce s odbornými poradci.

• Sestavení natáčecího plánu s logistickými vazbami a rozpočet filmové výroby.

• Pracovně právní vztahy a smluvní vztahy se zadavateli.

• Vypořádání autorských práv k filmu, k jeho textům a hudbě.

• Využití internetu pro výše uvedené činnosti.

• Praktické cvičení pro přípravu natáčení vlastního filmu.

Výukový program číslo 4: Kamery fotografické, filmové a videokamery a práce s nimi
Současný rychlý vývoj videotechniky a její digitalizace přinášejí stále nové možnosti natáčení. Základní technické prostředky a práce s nimi však zůstávají v principu neměnné už druhé století.

• Volba techniky podle objednávky a žánru a volba doplňků: optika, stativy, světla, zvuk.

• Optika – využití světelnosti optiky, její ohniskové vzdálenosti a transfokace.

• Využití clony a frekvence závěrky. Využití hloubky ostrosti.

• Rozdíly v práci s analogovou a digitální technikou záznamu. Jejich výhody a zápory.

• Základy práce s kamerou – práce z ruky a práce ze stativu: statické záběry, švenky a transfokace, využití chůze, jízdy a jeřábu, nadhledy a podhledy.

• Velikost záběrů v souvislosti s volbou ohniskové vzdálenosti a pravidlo osy.

• Praktické příklady a cvičení pro osvojení si teoretických základů.

Výukový program číslo 5: Osvětlovací technika, práce se světlem a expozicí
Obecně je známo, že osvětlovací technika se uplatňuje při natáčení objektů s nedostatkem denního světla. V lepším případě ještě, že umělé a denní světlo lze kombinovat a osvětlení tak vzájemně doplňovat. Méně jsou již známy další podmínky práce se světlem a možnosti umělého osvětlení: Například, že umělé osvětlení by mělo respektovat přirozené světlo a že správnou volbou osvětlení lze objekty snímání prostorově modelovat a vytvářet potřebnou atmosféru záběrů. Tedy, že světlo je nejen nezbytnou nutností pro snímání, ale patří k základním výrazovým prostředkům fotografické a filmové video tvorby.

• Využití osvětlovací techniky v INT a EXTa práce s barvou.

• Kombinace denního a umělého světla, barevná teplota světla a nastavení bílé.

• Prostorové modelování a vytváření potřebné atmosféry záběrů pomocí umělého osvětlení.

• Využití frekvence závěrky v kameře a časo-sběrné natáčení videokamerou.

• Experimentální postupy při natáčení s využitím světla, barvy a zvolené optiky.

• Praktická cvičení na osvojení si předchozích informací.

Výukový program číslo 6: Výrazové prostředky filmové řeči
Výrazové prostředky filmu jsou souborem znalostí a dovedností, které se uplatňují u všech filmových oborů, za účelem vyjádření záměru autora – režiséra. V dokumentární tvorbě se to týká práce dramaturga, kameramana, osvětlovače, zvukaře, střihače, ale i skriptu a především práce režiséra. V principu, u všech filmových oborů a ve všech filmových žánrech, výrazové prostředky respektují či jinak využívají základní pravidla, která se postupně vyvinula v průběhu celé historie filmu a nejsou zaměnitelná ani v současné éře digitálního videa. Jsou základní abecedou filmové řeči a bez jejich uplatnění by výsledný film byl pro diváka nesrozumitelný.

• Základní dělení na záběry a sekvence za účelem vytvoření dramaturgické stavby filmu.

• Pravidlo osy – nutnost využití a možnosti jejího záměrného porušování.

• Velikosti záběrů, jejich natáčení a využití pro další zpracování ve střižně.

• Význam prostřihů pro střihovou skladbu dokumentárního filmu.

• Významové využití nadhledů a podhledů.

• Dramatická a časová výstavba filmu v závislosti na skaldbě a dynamice záběrů a žánru.

• Vytváření filmového času prodlužováním a zkracováním reálného času podle záměru autora.

• Využití klapky a skriptu v dokumentárním filmu.

Výukový program číslo 7: Práce se zvukem při natáčení v reálu a ve studiu
Od konce éry němého filmu se zvuk postupně stal zcela nedílnou součástí filmového umění. Také u dokumentárního filmu je nutné pracovat se zvukem nejen jako s reálným zvukovým doprovodem obrazu, ale využívat ho za účelem vyjádření záměru autora. Současné technické možnosti souběžného natáčení kvalitního audiovizuálního záznamu, tzv. synchronu, svádějí k pouhé zvukové reprodukci. Zvuk však je možné natáčet mnohem účelněji, se záměrem, pokud si autor uvědomí, že se zvukem lze pracovat zcela nezávisle na obrazové – vizuální části záběru.

• Technické možnosti – ruchové a směrové mikrofony, mikroporty, jejich volba a kombinace.

• Nutnost nahrávání tzv.statu, jeho využití a význam.

• Zvukové natáčení anket, výpovědí respondentů, projevů a hudebních produkcí.

• Význam zvukových a obrazových prostřihů pro další zpracování záběrů a celých sekvencí.

• Rozzáběrované natáčení v souvislosti se zvukem.

• Natáčení zvuku v EXT, v reálném INT a ve studiu.

• Nahrávání hudby a komentáře ve studiu a filmový dabing.

• Praktické cvičení se zvukem.

Výukový program číslo 8: Výpočetní technika pro video střih – hardware a software
Rychlý vývoj výpočetní techniky dnes umožňuje provádět i datově vysoce náročné práce na domácím PC. Většina běžně prodávaných počítačů již splňuje nároky na instalaci střihových programů pro audiovizuální zpracování natočených video záběrů. Jde jen o to, jaký střihový software zvolit a jak se ho naučit účelně ovládat.

• Dostupné možnosti a volba technického vybavení.

• Možnosti a využití střihu v kameře.

• Možnosti a volba střihových programů pro PC.

• Přepisy natočeného materiálu do počítače – analogové a digitální, komprimace videa a zvuku.

• Příklady klasických postupů při filmovém střihu a video střihu – off line a on line.

• Rozdíly mezi analogovým lineárním a digitálním nelineárním video střihem.

Výukový program číslo 9: Práce se střihovými programy a jejich tvůrčí využití
Kvalitní střihové programy splňují všechny požadavky na vytvoření klasické střihové skladby filmu a splňují většinou také všechny představy a nároky na experimentální video tvorbu. Těchto výsledků však nelze dosáhnout jen technickým vybavením a zvládnutím práce se softwarem.

• Základní postupy filmového střihu a princip audiovizuální selekce záběrů.

• Střihová skladba v souvislosti s velikostí záběrů.

• Střihová skladba v souvislosti se zvukem.

• Význam prostřihů – inzertů, a jejich využití.

• Praktická cvičení se střihovými programy na PC.

Výukový program číslo 10: Využití technických možností střihu pro tvůrčí záměr autora
Bez znalostí výrazových prostředků filmové řeči a základů střihové skladby nelze dosáhnout požadovaných výsledků. Při tvůrčí práci
ve střižně se synteticky propojují výsledky práce všech filmových profesí. Špatný střih může předchozí práci zcela znehodnotit, nebo naopak vylepšit a pozvednout. Případné nedostatky z natáčení umí také odstranit. Základem práce ve střižně je důsledná selekce. To znamená, že při střihu
se musí průběžně vybírat a odstraňovat nejen technicky špatné záběry, ale i dobré, které však neposunují děj a odvádějí od hlavní myšlenky.

• Volba střihové skladby v závislosti na žánru a tématu.

• Využití střihové skladby pro vyjádření záměru ve vymezeném filmovém času.

• Speciální digitální trikové postupy, grafy a jejich využití.

• Střih hudebních klipů.

• Střih v multimediální tvorbě.

• Praktické uplatnění znalostí na vlastním filmu realizovaném v průběhu výukového programu.

Výukový program číslo 11: Dokončovací práce na videofilmu a jeho zkušební prezentace
Mezi dokončovacími prácemi je doplnění obrazové části filmu úvodními a závěrečnými titulky. Ve zvukové části filmu to bývá komentář, pokud
je nutný. K filmu však neoddělitelně vždy patří hudba, která film provázela od jeho historických počátků. Dnes již hudba nejen významově odděluje jednotlivé sekvence filmu, ale pomáhá také vizuálně propojovat záběry, dodávat jim dynamiku a emocionálně je umocňovat. Proto hudbu užíváme často i v takových místech filmu, kde jsme již použili reálné zvuky, které pak s hudbou smícháme ve zvukovém studiu či na PC.
Zkušební prezentace a případné další korekce filmu připravují tvůrce ke spolupráci s odbornými poradci a budoucími objednavateli filmů.

• Závěrečný finiš při dokončování vlastního videofilmu jako součást běžné filmařské praxe.

• Titulkování filmu.

• Volba hudby a speakra pro komentář, nahrávání hudby a komentáře ve zvukovém studiu.

• Nasazování hudby a komentáře ke střiženému obrazu.

• Zkušební prezentace videofilmu a případná jeho korekce.

Výukový program číslo 12: Závěrečné práce na videofilmu, jeho prezentace a hodnocení
V této fázi výroby filmu se na počítači provádějí podle potřeby technické korekce obrazu a zvuku, které detailně dolaďují kvalitu použitých video záběrů. Stejné korekce se provádějí také u klasického filmu, kde se v laboratořích korigují jednotlivé záběry zkušební kopie hotového filmu. Obdobně se u video filmů provádí elektronická korekce, např. barevné doladění záběrů střižených vedle sebe, nebo čištění zvukových stop od nežádoucích vedlejších zvuků.
Protože výsledný obraz filmu mívá celou řadu zvukových stop – reálné zvuky, výpovědi respondentů, komentář a několik dalších stop
s hudbou – musí se v této fázi provést zvukový mix. Pokud se předpokládá zhotovení cizích jazykových verzí filmu, provádí se navíc mezinárodní mix. Ten bývá polotovarem zvukového mixu, většinou bez komentáře, který se pak nahrává ve zvolené jazykové verzi společně
s překladem reálných textů filmu. Poslední fází jsou práce nezbytné pro přepisy na běžně užívané nosiče pro veřejnou prezentaci. Takzvaný mastering umožňuje vtěsnat obrovské množství digitálních dat výsledného filmu na nosiče s mnohem menší kapacitou, bez zřetelné ztráty technické kvality výsledného obrazu a zvuku.

• Obrazová a zvuková korekce záběrů.

• Mezinárodní MIX zvukových stop pro zahraniční jazykové verze filmu.

• Výsledný MIX zvukových stop v analogovém zvukovém studiu a digitální MIX na PC.

• Mastering, authoring a přepisy hotového filmu na běžně užívané nosiče VHS, CD a DVD

• Závěrečné hodnocení absolventského videofilmu a předání certifikátu absolventa.

V průběhu všech výukových programů si účastníci kurzu ověřují nové teoretické znalosti při realizaci praktických cvičení pod vedením zkušených lektorů. Po zvládnutí základů práce s kamerou a základů filmové řeči, přistoupí k realizaci vlastního videofilmu, kterým budou absolvovat celý výukový kurz a se kterým se pak mohou prezentovat na filmové přehlídce.